PROBIOTIKA PŘI RADIAČNÍ TERAPII (OZAŘOVÁNÍ)

Radiační terapie s sebou nese řadu obtíží – narušení mukózní vrstvy, změny mikrobiomového složení, zrychlený c, malabsorpce (poručení vstřebání živin), průjmy, nevolnost a nechutenství. I zde je nejčastějším projevem průjem, který je pozorován u 50–90 % pacientů při ozařovací dávce 45 Gy (Andreyev et al., 2015).

Narozdíl od chemoterapie, radioterapie většinou nezpůsobuje vážné hematologické patologie (neutropenie), a proto je zde nižší riziko infekcí (Mego et al., 2016). Přesto je nutno zdůraznit, že radioterapie narušuje zasaženou tkáň a v případě ozařování oblasti střev může zvyšovat riziko sepse (průniku bakterií ze střeva do krve). 
Již studie z roku 1988 pozorovala snížení průjmových komplikací u pacientek s rakovinou děložního čípku a dělohy po radioterapii, které užívaly probiotika oproti kontrolní skupině (Salminen et al., 1988). U probiotické skupiny byla četnost průjmů 28 % a u kontrolní skupiny bez probiotik byla četnost průjmu 90 %.
Výrazně větší (482 pacientů buď s rakovinou děložního čípku, rekta, nebo kolonu s postoperační radioterapií) studie toto pozorování potvrdila.

Průjmy trpělo 51,8 % pacientů z kontrolní skupiny (skupina bez užívání probiotik) a 31,6 % ze skupiny, která užívala probiotika v průběhu radioterapie (Delia et al., 2007). V další studii sledovali vliv probiotické suplementace u pacientů s rakovinou hlavy a krku léčených chemo-radioterapeuticky (Sharma et al., 2012). Pozorovali významně nižší četnost mukozitidy 3. a 4. třídy u probiotické skupiny oproti placebo (52 % vs 77 %).
Probiotická skupina navíc měla výrazně vyšší úspěšnost zdárného dokončení léčby (92 %) proti placebo (70 %).

Většina studií se shoduje, že probiotika mohou být účinným doplňkem k onkologické terapii. Rozhodně je ale zapotřebí dalších studií potvrzujících jak účinnost, tak hlavně bezpečnost jednotlivých kmenů.